|Královská krev|Prolog

27. prosince 2014 v 1:27 | Liliana Potterová |  |Královská krev|1.díl
Tak a máme tu prolog k povídce Královská krev.

Prolog




Nejspíš všichni znáte mé jméno, jsem chlapec-který-přežil, Vyvolený, ano TEN HARRY POTTER, kterého znají všichni.

Jsem slavnou osobou, ačkoli bych, si rád s kýmkoli život vyměnil. Zvláště potom, co jsem vyvedl ve svých čerstvých šestnácti letech. Ten den, celý měsíc chci vymazat z hlavy, ale nejde to. Stále myslím na onen zážitek, který mne poznačil na celý zatraceně dlouhý život. A abych se nenudil při těch nekonečných létech, rozhodl jsem se povyprávět celému světu můj zážitek. Pěkně od začátku. Proč je ze mě zatracený upír...




...

Uklízení není zrovna zábavná činnost, když vezmeme v potaz že musíte uklízet celý barák od shora dolů a už vůbec není zábavné pokud vás při tom šikanuje váš bratranec. A ještě lepší třešnička na dortu je ta když vás váš strýc týrá už od útlého věku, dnešek není výjimkou. Harry a Vernon na sebe nenávistně hledí, ani jeden z nich neuhýbá pohledy. Teta Petunie ztuhle stojí uprostřed chodby a Dudley vypadá, jakoby se každou chvíli měl rozbrečet. Jejich hádka došla tak daleko až Harry vytáhl hůlku a na jazyku měl připravená neverbální zaklínadla. Strýc Vernon oproti tomu se psychicky i fyzicky připravoval, že toho kluka umlátí do bezvědomí nebo jej vykopne z baráku.


"Spratku nevděčnej! Co si to o sobě myslíš?! Kdo tě živý celých šestnáct let? JÁ! Ani Petunie nebo Dudley nebo někdo jiný! Já tě živým, já ti poskytuju oblečení a všechno potřebné pro tvoje zdraví a žití! Ty se mi takhle odvděčíš?!"


"Ty že se o mě staráš?! Najíst dostávám jednou za týden! Oblečení dostávám po Dudlyem, svoje hračky nemám! A dokonce jste mi nedali ani jeden dárek na Vánoce nebo nepopřáli k narozeninám! Nikdy!"


"Takhle se mnou mluvit nebudeš?! Slyšíš!" prskal vztekle strýc Vernon.


Ale to už Harry cítil na jazyku kouzlo, chtěl ho vyslovit. Viděl tu výzvu ve strýcových očích. Ten parchant moc dobře věděl, že nesmí čarovat mimo školu. Chtěl, aby použil kouzlo, protože by ho vyhodili.


"Slyšíš!" chytí chlapce kolem krku, jeho tělo přimáčkne ke zdi. Teta Petunie zděšeně vyjekne a Dudley se schovává přikrčeně za jejími zády. "Budeš se mnou mluvit normálně!"


"Pust mě!" říká Harry přidušeným tonem. Lapal po dechu. Hůlku už dávno schoval do kapsy. Stejně mu je prd platná. Harrymu se zatmělo před očima, dech docházel a on věděl, že už dlouho nevydrž. Snaží se vyprostit z toho silného sevření, ale věděl že je to marná snaha.


"Vernone, on se dusí!" vykřikla teta Petunie. "Vernone! Vernone! To stačí! Pust ho! Ten kluk to pochopil!"


Strýc Vernon Harryho prudce hodil o zem. Harry nasával vzduch do plic, jako smyslu zbavený. Kašlal, plíce měl v jednom ohni. S nenávistí v očích stočil pohled na strýce. Ten se smál. Smál se tak hlasitě až Harry myslel, že ohluchne.


"Doufám, že si to budeš pamatovat, kluku líná! A teď mi zmiz z očí!" chechtal se dál strýc Vernon a s tím odešel do obýváku, teta Petunie s Dudleym mu byli v patách.


...



Harry naštvaně třískl dveřmi do baráku. Rozhodl se, že procházka mu pomůže. Nasával čerstvý noční vánek. Tiše se procházel, nikde nikdo. Všichni spali a tak to měl rád. Došel ke svému oblíbenému hřišti, kde si sedl na svou houpačku a tiše přemýšlel nad svým životem. Asi po hodině přemýšlení se za jeho zády ozval mužský hlas.


"Copak tady děláš tak sám?" zeptal se muž.


Harry vylekaně poskočil. Otočil pohled za hlasem a zjistil, že muž sedí hned na druhé houpačce, jak se tam dostal to mu je záhada. Muž, vypadal tak na dvacet až dvacet pět let. Měl krátké blond vlasy, které byly rozčepýřené, jako jeho hnízdo na hlavě. Jeho očí hodně tmavě hnědou barvu, tak že to vypadalo, jakoby jeho oči byli černé. Podivně pobledlá pokožka, která až svítila do dálky a jeho vypracované tělo přímo lákalo k pohlazení. Rty byli plné a jejich barva byla nádech růžové. Vypadal božsky.


"Jen.. přemýšlím" řekl potichu Harry.


"A o čem pak?" ptá se svůdně muž.


"Co kdyby, jste mi řekl, co tu děláte vy?" zeptá se nazpátek Harry.


"Možná taky přemýšlím" odpoví.


"Možná?" pozvedne Harry obočí.


"Nebo hledám někoho s kým si mohu popovídat"


"To jste si vybral špatně. Já na povídání náladu nemám" zabručí nakvašené Harry.


"Ale máš, budeš mít, pokud chceš přežít" řekne tajemně muž.


"Cože?" otočí na něj pohled.


"Nic, říkal jsem že se jmenuji Daniel" usměje se na něj a jeho bílý chrup Nebelvíra skoro oslepí. Chlapec zmateně hledí do jeho krásných očí. "A ty jsi?"


"Já..já" prohrábne své kadeře. "Jsem Harry"


"Moc mě těší Harry" políbí mu drobnou ručku.


Chlapec se nejistě usmál.


...


Povídali si celé hodiny. Až Harry zjistil že je čas jít domů ale Daniel měl jiné plány. Přesvědčil chlapce, aby šel k němu domů. Že bydlí kousek odtud. Chlapec unaveně poslechl. Když došli do jeho malého domu, strávili další hodinu rozhovoru, jenže Daniel Harryho opil.


Nebelvír byl tak dezorientovaný že si ani nevšiml že jej někdo líbá na krk. Pak mu to došlo. Co to..?


Prudce se vyškubl s Danielova sevření. "Přestaň" poručil Harry ale muž neposlechl. Naopak jej přimáčkl ještě pevněji do křesla. "Co to děláš?!" křičel Harry "Já nechci!"


Daniel z něj svlékl oblečení jedním rychlím pohybem. "Ale no tak, hra teprve začala" Blýskne chrupem. A Harry uvidí ty velké špičáky. Je to upír...



Pokračování příště

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Abequa Abequa | 27. prosince 2014 v 8:22 | Reagovat

Huuu tak to jsem zvedava jak tohle bude pokracovat... Jak casto budou dilky pridavany?

2 Liliana Potterová Liliana Potterová | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 9:48 | Reagovat

[1]: Zítra večer přibude další kapitola :-)
a jinak kapitoly budu přidávat tak 2 krát do týdne :-) záleží podle času :-)

3 Kitsune-chan Kitsune-chan | 27. prosince 2014 v 13:30 | Reagovat

Začína to zaujímavo, som zvedavá  ako zobrazíš Harryho ako upíra. Teším sa na ďalšiu kapču. ;-)

4 weras weras | 27. prosince 2014 v 15:28 | Reagovat

Povídka začala celkem ostře.S Harrym jako upírem se setkávám poprvé.A opět je to Harry,který má v životě smůlu.Takže jsem opravdu zvědavá na pokračování! Těším se a díky!!!! ???

5 Jackson Jackson | 27. prosince 2014 v 19:20 | Reagovat

Začína nám to zaujímavo... Zobrazuješ tu Harryho dosť nevinného, ba až naivného(aspoň mne to tak pripadá, pretože odísť s cudzincom do jeho domu mi v Harryho situácii príde dosti nelogické), ale som zvedavá ako sa to vyvrbí :-D  Čo sa týka slohu... Nič v zlom ale pripadá mi to akoby si sa zamerala iba na časti, ktoré ťa zaujímajú a tie si rozpísala ako sa patrí. Na druhej strane časti ktoré nepovažuješ za dôležité značne zanedbávaš  O_O  Teším sa na pokračovanie (ani si nevieš predstaviť ako veľmi) ;-)

6 Liliana Potterová Liliana Potterová | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 19:34 | Reagovat

[3]: Na to si ještě chvíli počkáš :-D
[4]: Já narazila na povídku s podobným tématem a docela mne zaujala, zjistila jsem že na tuto tému nic moc není a tak se mi zrodil tento nápad :-)
[5]: Každý děláme chyby i já se učím, nejsem v psaní zrovna mistr ale od začátků jsem se toho až do ted hodně naučila :-) Ano, Harry tak má působit, naivní, nevinný chlapec, který se poučí ze svých chyb :-)

7 Vai Vai | E-mail | 27. prosince 2014 v 19:55 | Reagovat

Takto to ukončit,to je skoro týrání nevinných. Už se těším na pokračování. :-D

8 Kačíí Kačíí | Web | 28. prosince 2014 v 11:42 | Reagovat

Tyvole!Děláš si srandu!:DD tak to je luxusní prolog, ta povídka se mi líbí, Harry a upír, tak to bude ješě něco, chci rychle první kapitolku:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama